Shrnutí běžných povrchových vad u ocelových plechů válcovaných za tepla-
1. Za tepla-válcované ocelové plechy a pásy jsou důležitými ocelovými výrobky. S rostoucí aplikací a rozvojem za tepla-válcovaných ocelových plechů v různých oblastech jsou požadavky uživatelů na tyto produkty stále přísnější. Zatímco se uživatelé zaměřují na kvalitu ocelových plátů, věnují větší pozornost také kvalitě vzhledu výrobků. Kvalita vzhledu je do značné míry jedním z nejdůležitějších ukazatelů pro hodnocení kvality za tepla-válcovaných ocelových plechů. Pokud kvalita vzhledu produktu neodpovídá požadavkům, uživatelé jej nebudou akceptovat. Proto je ve výrobním procesu nutné zajistit jak výkonnost produktu, tak kvalitu vzhledu.
V celém výrobním procesu za tepla-válcovaných produktů však nemusí vyrobené produkty plně splňovat požadavky zákazníků v důsledku vlivu různých faktorů, jako je vysoká teplota, vysoký tlak, vysoká rychlost a hardwarové vybavení. Výskyt různých povrchových vad v ocelových deskách je nevyhnutelný. Tyto vady se vyskytují během celého procesu výroby válcování za tepla-a ovlivňují nejen vzhled povrchu následně tvářených součástí, ale také efekt a cenu následného zpracování.
K dalšímu zlepšení kvality povrchu za tepla-válcovaných ocelových plechů přijali domácí i mezinárodní výrobci řadu opatření pro korekci a vylepšení, jako je kombinace chemického a mechanického odstraňování okují, průběžné žíhání a čištění oceli.
Běžné povrchové vady ocelových plechů válcovaných za tepla-
2. Klasifikace vad by se měla primárně opírat o příslušné definice a popisy v technických normách a podmínkách pro ocelové plechy válcované za tepla-a zároveň brát v úvahu zvyšující se počet jakostí oceli a diverzifikaci výrobních metod v posledních letech a odpovídající skutečné formy a charakteristiky vad. Běžné vady ocelových plechů válcovaných za tepla- lze rozdělit do pěti kategorií: povrchové vady, vady tvaru plechu, kompoziční vlastnosti, vady celkového vzhledu svitků a geometrické rozměry.
2.1 Povrchové vady Již existují jednotné mezinárodní hodnotící standardy pro klasifikaci povrchových vad za tepla-válcovaných ocelových plechů. Na základě rozdílů v jejich příčinách a tvarech jsou povrchové vady středních a těžkých plechů rozděleny do 33 typů.
Tyto kategorie však mohou být vzájemně propojené a mnoho defektů se jeví velmi podobně, což usnadňuje záměnu. Proto lze tyto vady shrnout a kategorizovat do pěti hlavních typů: (1) důlkové vady; (2) záhyby a škrábance; (3) inkluze; (4) strupy; (5) praskliny. 2.2 Vady tvaru desky Vady tvaru desky lze obecně rozdělit do tří kategorií:
2.2.1 Centrální vlny: Vlnité-vlnění v podélném směru, většinou se objevují v tenkých-rozchodných nebo nízkouhlíkových ocelových deskách-;
2.2.2 Okrajové vlny: Většinou se objevují u tenkých-produktů z nízkouhlíkové{2}}uhlíkové oceli s vlnitým zvlněním na okrajích;
2.2.3 Nerovná základní deska vzorovaných desek: Základní deska vzoru má zjevné výstupky a prohlubně, připomínající rybí šupiny, rozmístěné v podélných pásech a někdy i podél povrchu desky. 2.3 Vady celkového vzhledu cívky Vady celkového vzhledu cívky lze obecně rozdělit do pěti kategorií:
2.3.1 Tvar věže: Tvar podobný věži, který se často vyskytuje u tlustých- válcovaných výrobků;
2.3.2 Volný svitek: Velké mezery mezi vrstvami svitků, které se často vyskytují u tlustých- válcovaných výrobků;
2.3.3 Nesprávně zarovnané vrstvy: Nerovnoměrné vrstvy nebo více vrstev svitků, které se často vyskytují u tlustých- válcovaných výrobků;
2.3.4 Zlomená cívka: Poškození v jednotlivých bodech na obou koncích cívky; mezery mezi vrstvami cívky;
2.3.5 Zhroucená cívka: Ocelová cívka má eliptický nebo nepravidelný kruhový vzhled.
2.4 Vady složení a výkonu Vady složení a výkonu lze rozdělit do tří kategorií:
2.4.1 Složení překračuje normu: Jedna nebo více součástí přesahuje rozsah požadovaný plánovanou jakostí oceli;
2.4.2 Pevnost v tahu přesahuje normu (M): Pevnost v tahu přesahuje rozsah požadovaný plánovanou jakostí oceli;
2.4.3 Tažnost překračuje normu: Tažnost přesahuje rozsah požadovaný plánovanou jakostí oceli.
2.5 Geometrické rozměry Geometricky lze vady kategorizovat do tří typů:
2.5.1 Nekonzistence tloušťky: Tloušťka ocelového svitku, buď zcela nebo částečně, přesahuje toleranční rozsah plánované tloušťky.
2.5.2 Nekonzistence šířky: Šířka ocelového svitku, buď zcela nebo částečně, přesahuje toleranční rozsah plánované šířky.
2.5.3 Nedostatečná výška šablony: Výška šablony nesplňuje specifikace smlouvy. K tomu může dojít při válcování o tloušťce 5,8 mm nebo vyšší.
Analýza běžných povrchových defektů za tepla-válcovaných ocelových plechů
3. Ocelové plechy válcované za tepla- jsou během výroby ovlivněny různými faktory:
Patří mezi ně především tři aspekty: ohřev bram a odstraňování okují, proces vsázky za horka a stav povrchu válcovny. Příčiny těchto vad jsou různé a je uvedena předběžná analýza příčin některých běžných vad.
3.1 Důlková důlková korekce: Důlková důlek je drsný, nerovný povrch na oceli, známý také jako důlková korekce. Obecně je souvislá v polích, ale někdy se může objevit lokálně nebo periodicky. Mezi příčiny patří špatná kvalita válcovací stolice, nekonzistentní povrchová tvrdost, ztráta vychlazené vytvrzovací vrstvy, nerovnoměrné opotřebení, opotřebení, koroze nebo ulpívání rozbitého oxidu železa v dokončovacím otvoru nebo v drážkách otvoru před dokončením. Během zahřívání způsobuje silná oxidace desky, že se do povrchu během válcování vtlačují okují a po oddělení se tvoří malé důlky.
3.2 Skládání a škrábance: Mezi příčiny patří špatné zpracování nebo silné opotřebení vodících desek. Nehladké hrany, nesprávná instalace nebo seřízení vodících zařízení, nadměrný tlak na obrobek způsobující škrábance, úsady oxidu železa ulpívající na vodicích deskách nebo matrici způsobující poškrábání, posouvání oceli na podlaze, paprscích nebo chladícím loži v zóně válcování za tepla, ostré rohy v zařízení pro soustružení oceli způsobující škrábance při průchodu obrobku nebo vysoký obsah síry v plynu na povrchu kluzného tělesa způsobující tvorbu uzlů a kluzných bloků.
3.3 Vměstky: Vměstky označují ne-kovové vměstky určité hloubky na povrchu oceli, které se obvykle objevují jako tečky, proužky nebo bloky a mají tmavě červenou nebo světle žlutou barvu. Mezi hlavní příčiny patří: ne-kovové vměstky původně přítomné na povrchu ingotu nebo sochoru nebyly odstraněny a byly zaválcovány do povrchu oceli; během procesu ohřevu padaly žáruvzdorné materiály, uhelný popel a struska z vrcholu nebo konce pece na povrch sochoru a nebyly odstraněny a byly naválcovány do povrchu válcovaného kusu; kromě toho může vznik vměstků způsobit i nečisté prostředí kolem válcovny, kde -kovové vměstky ulpívají na povrchu válcovaného kusu.
3.4 Šupiny: Šupiny jsou tenké, jizvy připomínající-kovové vločky na povrchu oceli, nepravidelně rozmístěné, liší se velikostí a hloubkou a často pod nimi obsahují vměstky. Tvorba okují je způsobena nesprávným provozem během lití ocelových ingotů, což způsobí, že rozlitá nebo rozstříknutá roztavená ocel přilne ke stěně formy, zoxiduje a poté se přilepí na povrch ingotu a po válcování se vytvoří okují. Alternativně mohou defekty, jako je slepování lisovnice, vyboulení, mřížkové vzory, překrývající se vrstvy nebo odlupování na povrchu ingotu, také způsobit tvorbu okují během válcování. Během válcování mohou povrchová žebra vytvořená poškrábáním v průchodu před otvorem hotového výrobku přilnout k povrchu válcovaného kusu nebo silné opotřebení povrchu válcovací drážky může vést k tvorbě okují během převálcování. Některé případy jsou způsobeny neúplným čištěním „vousů“ desky.
3.5 Trhliny: Patří sem zejména podélné trhliny, příčné trhliny a hvězdicovité-trhliny. Při pohledu z příčného-řezu oceli mají trhliny ostré kořeny, určitou hloubku a jsou kolmé k povrchu. Jejich obvod vykazuje silné oduhličení a nekovové inkluze. Mezi příčiny patří nerovnoměrná tloušťka počátečního pláště sochoru, koncentrace napětí v tenčích oblastech, tepelné napětí způsobené teplotními rozdíly mezi vnitřní a vnější částí pláště a napětí generované statickým tlakem roztavené oceli odolávající smršťování pláště po tuhnutí podél jeho tloušťky. Když napětí překročí pevnost v tahu pláště sochoru, dochází k prasklinám.
3.6 Vlnitost okraje: Nerovnoměrná příčná tloušťka odlévaného předvalku vede k různým rychlostem protažení v různých bodech během válcování; špatné přizpůsobení paprsků CVC má za následek nekonzistentní poměrné míry zmenšení v příčném směru válcovaného kusu.
3.7 Složení překračující normy: Během tavení a rafinace nebylo složení roztavené oceli přísně kontrolováno podle technických norem a smluvních podmínek požadovaných smlouvou, nebo se složení roztavené oceli změnilo v důsledku nadměrné doby lití. To úzce souvisí s procesem odlévání oceli, dovedností obsluhy a stavem zařízení.
3.8 Nesoulad šířky: Porucha řídicího systému počítače, kolísání řízení parametrů odvalování; nevhodné nebo velké kolísání napětí smyčky nebo cívky; velké odchylky v rozměrech desek; nevhodný svislý boční tlak paprsků; nevhodný proces válcování.
